Nacházíte se: Úvodní stránka > Zdraví > Domácí násilí
Sponzorované odkazy:
Setkali jste se někdy s domácím násilím? Doufám, že ne. I tak pro vás jistě bude přínosné, seznámit se se základními rysy domácího násilí. Pod pojmem domácího násilí se rozumí násilí mezi partnery a dětmi, které se odehrává v soukromí, je opakované a bohužel má stoupající tendenci. Jedná se o násilí různého typu, které probíhá za zavřenými dveřmi domova.
Možná vám z toho bude běhat mráz po zádech, ale vězte, že na základě všech průzkumů z celého světa je zřetelně prokázáno, že převážnou většinu násilí v rodinách páchají rodiče na dětech a muži na ženách. Když se mluví o domácím násilí, není tím myšleno pouze fyzické násilí, ale také sexuální, duševní, ekonomické, tyranizování, šikanování apod. Např. sem patří i zastrašování a úmyslné omezování svobody ve veřejném i soukromém životě. V dnešní době převažuje počet týraných žen a dětí.
K domácímu násilí může začít prakticky kdykoliv. Ať spolu partneři žijí pár měsíců nebo i několik let. Jen málokdy se jedná o jednorázovou záležitost. Fyzické a sexuální zneužívání se stává častějším a krutějším s postupující dobou. Buďte velice opatrní, pokud máte podezření na domácí násilí, ihned vyhledejte POMOC! V mnoha případech končí domácí násilí v době, kdy je jedna osoba zavražděná druhou.
Jak jsem již uvedla v úvodu, domácí násilí bývá označováno za skrytou formu násilí, jelikož se odehrává za zavřenými dveřmi. V domácnostech ale vyrůstají děti, které se stávají svědky násilí. Bohužel je tomu tak až v 90 % případů (výsledky z nadace ROSA). Tyto děti nejen vidí, ale i slyší to, jak mezi rodiči dochází k násilí. Křičí na sebe, uráží se a vyhrožují. Nejsmutnější na celé této situaci je, že děti přebírají tento model rodiny a aplikují ho ve svých vztazích k sourozencům, ostatním dětem a později si ho přenáší i do partnerského života a vůči vlastním dětem. Některé zahraniční výzkumy a studie (např. Rivera and Widom, 1990; Bailey et al., 1997) ukazují mezi pachateli a obětmi šikany ve školách právě děti, které byly přímými svědky násilí v rodině.
Děti v rodinách s výskytem domácího násilí trpí už jen tím,
„že jsou“. Tyto děti prožívají pocity strachu, viny a ztráty rodičů.
Stávají se svědky nestálosti, násilí a protikladného chování. Děti na
prožité trauma reagují celou škálou projevů, např. své problémy řeší
agresí, verbální agresí.
Děti, jež se setkaly s domácím násilím, mají často pocity úzkosti,
bezmoci, poruchy koncentrace, pocity ztráty, vzteku, smutku, deprese, malé
sebevědomí … Často bývají zmatené ve svých pocitech vůči svým
rodičům a mnoho dalších.
Pokud jste svědci nebo dokonce obětmi domácího násilí, vyhledejte pomoc a spolupracujte s různými institucemi a organizacemi. Obrátit se můžete např. na Policii České republiky, na tzv. OSPOD – oddělení sociálně právní ochrany dětí, Specializovanou poradnu pro oběti domácího násilí, Státní zastupitelství, Intervenční centrum, Soud, Zdravotnictví, ROSA, apod.
zdroje: www.stopnasili.cz
Sponzorované odkazy:
Maminko.cz
Přebírání textů z těchto stránek je bez svolení autora trestné.
CMS vytvořilo amedio.cz.