Úpal a úžeh u dětí aneb rizika letního slunění

Horké slunečné dny trávíme nejraději u vody a ve slunečních paprscích. A protože prázdniny jsou za dveřmi a léto už bere za kliku, není od věci připomenout si, jaká rizika a nebezpečí horko a slunce představují, když se to s nimi přežene. Úpal nebo úžeh dovedou přijít velmi rychle a docela bez pozvání.

Nejohroženější jsou děti

Nejvíce ohrožení nebezpečím z přehřátí organismu jsou především malé děti, zejména kojenci, hned po nich staří lidé, osoby s oběhovým onemocněním a onemocněním srdce a obézní jedinci (tuková vrstva je při vysoké okolní teplotě nežádoucí izolací bránící termoregulaci).

Úpal – jeho příznaky a jak ho řešit

Úpal je stav, který nastane při jakémkoliv vystavení organismu vysokým teplotám, kdy dojde k jeho přehřátí v důsledku selhání termoregulace. Příčiny úpalu mohou být vnitřní – nadměrná vnitřní tvorba tepla, nedostatek tekutin a solí k tvorbě potu, nebo vnější – dlouhodobá vysoká teplota okolí, která brání v dostatečném odvádění tepla z těla, umocněná např. vysokou vzdušnou vlhkostí nebo těsnými prostorami apod. Mezi příznaky úpalu patří bolest hlavy, závrať, nevolnost až zvracení, zrychlené dýchání a tep. Stav se může velmi rychle zhoršovat až do bezvědomí s křečemi, příp. šokem, bývá provázen vysokou horečkou. První pomocí při úpalu je uložení postiženého na chladné, stinné místo a jeho postupné ochlazování pomocí obkladů, především hlavy, současně ochlazujeme kůži průvanem, ventilátorem a podobně. Postiženému dáváme opatrně pít, nejlépe po malých doušcích iontový nápoj, nebo slabě slanou vodu, vhodný je i studený velmi mírně oslazený čaj s citronem. Při těžším průběhu, např. bezvědomí postiženého umístíme do stabilizované polohy a transportujeme k lékaři.

Jak si poradit při úžehu

Někdy je úpal provázen úžehem, který vzniká přímým podrážděním mozkových blan slunečním zářením. Příznaky jsou podobné, jen mohou přicházet s časovým zpožděním po slunění, např. večer nebo v noci. Úžeh nejčastěji nastává po opálení sluncem, kůže může být i spálená, může se dostavit i ztuhnutí šíje. Ostatní příznaky jsou podobné jako u úpalu. Prevencí je především dostatek tekutin. I plně kojené děti by měly dostat napít vody nebo čaje, doporučuje se fenykl nebo heřmánek, samozřejmě neslazený. Mateřské mléko sice také žízeň zažene, ale v horkých dnech se může stát, že dítě mléko odmítá, protože je pro něj v danou chvíli moc teplé, když je i maminka přehřátá. Dále potížím z horka předejdeme střídavým ochlazováním (koupání, sprchování, zvlhčování kůže), pokrývkou hlavy a zvlhčováním vlasů, zvláště u dětí. Děti v kočárku, i když stojí ve stínu, se přehřejí velmi snadno, proto se v horkých dnech vyvarujte dlouhým pobytům venku. Novorozenci a kojenci mají ještě sníženou termoregulační funkci, takže snadno prochladnou, ale zároveň se i snadno přehřejí.