Bezpečné opalování a slunění dětí

Všude slyšíme, že je sluneční záření škodlivé a že nadměrné slunění může způsobit nemalé zdravotní potíže. Na druhou stranu se všude dozvídáme o prospěšnosti vitamínu D a jeho nezbytnosti pro správný vývoj našich dětí. Jak si tedy informace přebrat a zjistit, jak je to s opalováním doopravdy?

Pobyt dětí na slunci – ano či ne

Ano, ozónová vrstva je porušená a UV záření nám může poškodit neošetřenou kůži nebo oči. O tomto faktu už není sporu. Nicméně rozumný pobyt na slunci je žádoucí z několika důvodů. Tím nejdůležitějším je doplnění vitamínu D do organismu. Tento vitamín rozpustný v tucích je důležitý především u dětí pro zdravý růst a vývoj kostí. Mnozí rodiče však dnes pod vlivem zpráv o zdravotní závadnosti slunečních paprsků svoje děti přímému slunění nevystavují vůbec. Podle profesora Briana Diffeyho od doby, kdy začali odborníci varovat před rakovinou kůže způsobenou slunečními paprsky, prudce narostly vývojové vady údajně zapříčiněné nedostatkem vitaminu D v těle dětí.

Ale má to jeden háček – k vytvoření dostatečného množství vitaminu D v těle stačí jen několik málo minut pobytu na slunci. Takže zde více než kde jinde platí známé rčení – všeho s mírou. Dlouhodobé slunění zvyšuje riziko vzniku rakoviny kůže – zhoubného melanomu, na druhou stranu naprosté vyhýbání se slunečnímu záření a pobývání pouze v uzavřených prostorech, příp. dopravních prostředcích je také špatně. Přiměřený pohyb na čerstvém vzduchu spojený s částečným vystavením těla slunečním paprskům je zdraví prospěšný. Je to tedy otázkou kompromisu a hledání hranice, co je ještě zdravé a čím už si škodíme.

Děti jsou nejohroženější, ale zároveň slunce potřebují nejvíce

Děti jsou slunečním zářením ohroženy nejvíce, zejména jejich tenká pokožka a oči, na něž má největší vliv sluneční ultrafialové (UV) záření. Záření vlnového spektra 280 – 315 nm, označované jako UVB záření, je škodlivější než záření UVA o vlnové délce 315 – 400 nm. Množství záření v atmosféře kolísá a je závislé na celé řadě faktorů. Kromě stavu ozonové vrstvy záleží také na poloze Slunce k Zemi a na zeměpisné šířce. Nejsilnější účinky má sluneční záření v době, kdy je jeho dráha k Zemi nejkratší, tzn. v létě, v poledne, na horách a v tropech. Důležitým faktorem je i odraz UV záření od různých povrchů.

Možná ochrana před UV zářením

Po nadměrném slunění může dojít k poškození kůže a očí. Změny se mohou projevit po krátké době, ale i po několika hodinách či dnech, nebo se projeví za řadu let jako pozdní následky po opakované expozici sluncem. Při nadměrném slunění může dojít, zejména u dětí, i k celkovému přehřátí organismu provázeném zvracením a bolestí hlavy. Ochrana před sluncem je proto na místě. Vhodné ochranné prostředky volíme podle tzv. kožního fototypu, který určuje míru rizika poškození kůže sluncem. Podle fototypu vybíráme formu ochrany – oblečení, brýle a ochranné krémy, mléka, gely, spreje s fyzikálním či chemickým ochranným faktorem (SPF). Výhodná je kombinace zachycování obou složek UVB i UVA záření. Fyzikální filtry různými mechanismy odrážejí sluneční záření pomocí částic tvořících na kůži opaleskující bariéru. Mají vysokou účinnost, nevstřebávají se do kůže a nedráždí oči, proto jsou vhodné zejména pro děti. Děti mladší 6 měsíců však slunci nevystavujeme vůbec a udržujeme je ve stínu. I tam potřebný vitamín D získávají.