První láska u dětí

První lásky u dětí bývají zásadním životním zlomem, zatímco pro většinu dospělých představují úsměvnou epizodu. Zásadní chybu dělají ti rodiče, kteří začínají řešit milostný život svých potomků teprve tehdy, když jdou do puberty.

Malé děti

I když si možná říkáte, že citový život malých dětí není takový jako nás dospělých, jste na omylu. Právě že i jejich city dokáží být přinejmenším stejně bohaté, jako naše. V dětském věku souvisí lásky pouze a výhradně s city a emocemi. V žádném případě se nejedná o sex nebo něco v tom smyslu. I když předškoláka nemusíte tedy o pravidlech bezpečného sexu poučovat, první lásku nepodceňujte, i tak se jedná o poměrně vážnou věc.
V případě, že se dítěti budete vysmívat a jeho zamilovanost zlehčovat, můžete ho velice ranit. Mohlo by se stát, že by se dítě přestalo svěřovat, nemělo ve vás důvěru a pochopení a v době, kdy by pak šlo skutečně do tuhého a váš syn nebo dcera by se chystali k nějakému důležitému životnímu kroku či rozhodnutí, nepovažovali by za vhodné se o tom s vámi nikterak bavit či poradit.

Zamilované děti

Zamilované děti vypadají úžasně, neberte jejich city na lehkou váhu. V případě, že je váš potomek spíše zamlklý a uzavřený, zkuste opačnou metodu – nejprve se svěřte vy jemu. Vyprávějte mu, jaké to bylo, když jste se prvně zamilovala. Děti to většinou zaujme a začnou se vás vyptávat, kolik vám bylo, jak onen dotyčný vypadal, proč to vlastně není táta apod. Když uvidí vaši upřímnost a porozumění, snadněji se vám svěří se svoji láskou či případným zklamáním.

autor: donttellme.deviantart

Výběr lásky

Ne většinou bývají rodiče s výběrem svých potomku benevolentní, i když se jedná pouze o dětskou lásku. I když většinou jejich partnera ze školky podceňujeme a jejich vztahy doslova bagatelizujeme, na druhou stranu máme jiné představy o výběru partnera a chceme dětem určovat, s kým se budou bavit a s kým naopak nikoliv.

Láska a rozchod

Většina dětských lásek končí bolavým srdíčkem, slzičkami a krátkém trvání. Opuštění bolí stejně jako rozchod mezi dospělými. V takové době, kdy děti vidí jen to špatné, buďte tou největší oporou. Zkuste mu pomoct, aby se dlouho netrápilo, vyprávějte mu i o vašich rozchodech a láskách, o vaší bolesti, jak jste ji překonala apod. Každopádně buďte milí a dávejte mu najevo, že ho máte rádi a budete tu pro něj kdykoli.

Dítě nezesměšňujte, berte ho vážně, neztraťte jeho důvěru, buďte schopni udržet tajemství, naslouchejte mu, raďte a nikdy neříkejte větu: „Vidíš, já ti to říkala, že to není ten pravý.“