Dítě jako zbraň aneb dítě po rozvodu jako nástroj pomsty

Na začátku každého vztahu je láska, ideály, štěstí, ovšem konec se projevuje nezvladatelnou touhou po ublížení a pomstě. Ano, i když ne všechny vztahy takto končí, najdou se mezi námi tací, kteří nevidí jediné řešení, jak se pomstít – skrz nevinné dítě.

autor: Grandma4help01

Pomstychtivost

Jedná-li se u soudu o rozhodování o svěření dítěte do péče, zejména muži se pak přiklání k tzv. střídavé výchově. Názory lidí na střídavou péči se ovšem výrazně liší. Někteří si myslí, že je to dobré řešení, jiní ji naprosto odsuzují a myslí si, že se jedná o jakousi pomstu druhému rodiči. Jedná se o rozhodnutí, které zajistí dětem spravedlnost nebo jde spíš o velký průšvih, jenž je naopak poškodí ztrátou zázemí?

Takhle to má fungovat?

Zkuste se vžit do role dětí – přesuny z jedné domácnosti do druhé, rozdílné podmínky, noví partneři rodičů, nejistota, jak to že u táty může chodit spát o půl hodiny déle?, to má dojíždět do školy přes celé město?, kde mám domov? … V Čechách je silně zakořeněné tradiční rozdělení rolí v rodině a o střídavou péči většinou ani nejeví zájem. Pokud má být dítě u táty, obvykle skončí vlastně u tety nebo babičky.

Opustila jsi mě! Chyba!

Většina čerstvě rozvedených a rozcházejících se párů se nedokáže na spoustě věcí souvisejících se střídavou péčí domluvit. A co potom emoce? Rozvod může být pro někoho velkou ránou pod pás, může se cítit ukřivděný, ublížený a na základě toho začne bývalému partnerovi doslova peklo na zemi. Nastává tu pomsta a naschvály. O co hůř, když se k takovému činu dopouští skrz děti. A právě ona střídavá péče je pro ně velmi účinná zbraň.
Dítě, které bylo nedobrovolně zapojeno do rozporu svých rodičů je zmatené, dorážejí na něj emoce jeho rodičů a stává se jistou objetí a zbraní.

autor: Ed Yourdon

Dítě není zbraň

Děti, které jsou pod tlakem svých rodičů, bojují ve vyhrocené atmosféře, úzkosti a nejistotě. Je pro ně velice vyčerpávající a unavující takovou situaci dlouhodobě snášet a většinou se tento tlak v nedobrém obrací na jejich psychiku a zdraví.
Termín syndrom zavrženého rodiče možná znáte. Jedná se o tendenci jednoho z rodičů chovat se tak, aby narušil vztah dítěte s druhým rodičem. Dítě si díky rodiči manipulátorovi přijme za svůj mýtus o zlém rodiči a samo ho pak živí a negativně rozvíjí. To že je ex-partner dítětem vnímán jako mizera, je pro manipulátora bráno jako vítězství, ale většinou nepřipouštějí, že by druhý rodič mohl být pro dítě přínosem. Nenápadné emoční vydírání dítě velice stresuje.

Pokud si procházíte rozvodem a „tahanicemi“ o dítě, nikdy neočerňujte druhého rodiče, neučte vaše děti lhát, či špatně povídat o ex-partnerovi. Snažte si vaše ukončení vztahu vyřešit v klidu a hlavně bez přítomnosti dětí. Nechte je žít jejich dětský svět.