Jak mluvit s dětmi o rozvodu

Rozvod manželství je vždycky nepěkná životní zkušenost. Zejména pokud jste měli v manželství děti. Jak dětem vysvětlit, že už spolu maminka s tatínkem nebudou žít tak, aby to v nich nezpůsobilo nějaké trauma?

Rozvod děti zasáhne

Pokud jste spolu jako rodiče schopní komunikovat, je vždy nejlepší, když to dětem řeknete společně. Bohužel jsou páry, které spolu komunikovat neumí, a tak tento nepříjemný rozhovor zbyde na rodiče, se kterým děti zůstaly. Děti různého věku reagují na zprávu o rozvodu rozdílným způsobem, připravili jsme tak pro vás průvodce, který vám dá tipy, jak mluvit o rozvodu s dětmi a seřadili jsme je podle věku.

Školkové děti některé věci nepochopí

Rozvod a předškoláci

Nemluvňata a batolata příliš nevnímají situaci, tam je to celkem jednoduché. Otázky na rozvod přijdou až později, kdy zjistí, že ostatní ve školce mají oba rodiče a vaše dítě jen maminku, nebo tatínka.

Předškoláci vnímají situaci hlavně ze svého pohledu a překvapivě prakticky, zajímá je, kdo se o ně bude starat, kde budou mít pokojíček a co se pro ně změní. Pro ně je důležité i to, kdo si nechá po rozvodu milovaného zvířecího mazlíčka. Předškoláci jsou stále svým způsobem závislí především na pečující osobě, jsou sice samostatní, ale chybí jim plně vyvinutá schopnost porozumět příčině a následku, nejsou schopni domyslet některé situace. Stále vnímají svět prostřednictvím sebe. Neumí tak dobře vyjádřit svoje pocity.

Máte pocit, že vašeho předškoláčka rozvod zasáhl? Známky úzkosti u předškolních dětí zahrnují strach, hněv nebo emoční nestabilitu, které mohou být vyjádřeny nepřímo prostřednictvím nadměrného lpění na osobě, která zůstala, úzkosti, kňourání nebo obecné podrážděnosti. Předškoláci mohou také začít zaostávat ve svém vývoji. Mohou mít noční běsy, začít se znovu pomočovat, škřípat zubama ze spaní, či se začít několikrát za noc budit.

Je extrémně důležité je ujistit, že se o ně postaráte, navodit pocit stability a klidného domova, ať je to pro vás jakkoliv těžké, když vás samotné rozvod trápí také. Předškoláci potřebují jednoduchá, konkrétní vysvětlení. Držte se základních informací: Vysvětlete, který rodič se bude stěhovat, kde bude dítě žít, kdo se o něj bude starat a jak často druhého rodiče uvidí. Buďte připraveni na otázky; uveďte krátké srozumitelné odpovědi a poté počkejte na doplňující otázky. Klidně rozdělte své sdělení na několik krátkých sezení, menší předškoláci mívají problém udržet pozornost.

Děti to mají po rozvodu složité

Mladší školní věk

Tyto děti, oproti předškoláčkům, už umí lépe pojmenovat svoje pocity, mají větší rozhled a umí lépe přemýšlet v souvislostech. Mají více pečujících osob, jsou schopni se o svých pocitech bavit s paní učitelkou, psycholožkou, či se vypovídat kamarádům. Bohužel často vidí situace poněkud černobíle a tak snadno jeden rodič dostane nálepku, že je zlý, protože je opustil. Rozvod stále berou jako něco, čemu úplně nerozumí.

Děti mladšího školního věku mohou pociťovat emoce jako je strach, úzkost, hněv nebo smutek a některé vykazují jasnější známky toho, že jim chybí nepřítomný rodič. Někteří se snaží získat rozvedeného rodiče zpět, fantazírují o tom, že maminka s tatínkem budou zase spolu. Musí vědět, že za rozvodem rodičů stojí společná domluva dospělých a že rozvod není jejich vina. To se bohužel občas stává.

Teenageři se často uzavrřou do sebe

Teenageři a rozvod

Mohlo by se zdát, že pubertálním dětem rozvod vysvětlíme nejsnadněji, bohužel na nich to zanechává mnohdy největší emocionální následky. Zejména pokud odejde rodič, kterého dítě odmalička milovalo. Sice mají větší schopnost domýšlet důsledky, vidí, že se rodiče hádali, umí si popovídat a pochopit spoustu věcí. Bohužel puberta je doprovázena hormonální bouří, jež má velký vliv také na psychiku dětí, a nikdy nejde předem odhadnout jak přecitlivělé pubertální dítko zareaguje.

Náš tip: S teenagery mluvte jako s „dopšlými“ mluvte otevřeně, pojmenujte svoje pocity, ujistěte je, že pro ně se nic nezmění. U této skupiny je opravdu nejlepší, když si s nimi popovídají oba rodiče. Nesnažte si náklonost svého „puberťáka“ kupovat drahými elektronickými gadgety. Ale věnujte jim oba pozornost, čas a mluvte, hodně mluvte. Nabídněte jim, jestli si nechtějí popovídat s psychologem, aby jim pomohl urovnat myšlenky.